Sázení líp republiky

 

Lípy repub­li­ky nebo též lípy svo­bo­dy, jsou dře­vi­ny, kte­ré byly vysa­ze­ny na počest vzni­ku Čes­ko­slo­ven­ské repub­li­ky, ale i samo­stat­né Čes­ké repub­li­ky. Obec­ně jsou nazý­vá­ny stro­my repub­li­ky. Záro­veň to jsou stro­my, kte­ré při­po­mí­na­jí naši národ­ní svo­bo­du či demo­kra­cii. Nej­ví­ce výsa­deb pro­běh­lo v říj­nu 1919 k prv­ní­mu výro­čí vzni­ku repub­li­ky, k 10. výro­čí ČSR v roce 1928 a rov­něž k 50. výro­čí ČSR v roce 1968. Dal­ší stro­my byly vysa­ze­ny zejmé­na při kula­tých výro­čích. Sáze­ní bylo vět­ši­nou spo­je­no s osla­va­mi, kte­ré měly své čest­né hos­ty, pro­slo­vy i ver­še. Mnoh­dy nechy­bě­ly škol­ní děti.

Lípy repub­li­ky jsou živý­mi památ­ní­ky a záro­veň jedi­neč­ným sym­bo­lem při­po­mí­na­jí­cí naše národ­ní ději­ny. Tyto pamět­ní stro­my osla­vu­jí vznik naše­ho stá­tu a pod­po­ru­jí naši národ­ní hrdost a svo­bo­du. Výsad­by stro­mů s posel­stvím doka­zu­jí naši národ­ní identi­tu a posi­lu­jí souná­le­ži­tost oby­va­tel s mís­tem kde žijí.

Sáze­ní stro­mů při význač­ných udá­los­tech má u nás dlou­hou a sil­nou tra­di­ci. Ta má svůj základ ve zvy­ko­vos­ti lidí na úrov­ni soci­ál­ních a kul­tur­ních potřeb.

Lípa – národ­ní strom

Řada zemí má své národ­ní stro­my. V Čes­ké repub­li­ce je národ­ním stro­mem lípa. Může­me ji nalézt na stan­dar­tě pre­zi­den­ta, stát­ní peče­ti, vojen­ských uni­for­mách a ban­kov­kách. Ofi­ci­ál­ním národ­ním sym­bo­lem se sta­la roku 1848, kdy se na vše­slo­van­ském sjez­du, kte­rý pro­bí­hal 2.–12. červ­na v Pra­ze, sešli dele­gá­ti z Čech, Mora­vy, Slez­ska, Slo­ven­ska, dále pak Polá­ci, Rusí­ni, Chor­va­ti, Srbo­vé, Slo­vin­ci a Dal­ma­tin­ci, což byly zástup­ci všech poro­be­ných slo­van­ských náro­dů. Sta­no­vi­li lípu jako národ­ní sym­bol posta­ve­ný pro­ti vel­ko­ně­mec­kým sna­hám o poro­be­ní slo­van­ské­ho živlu. Byla to reak­ce na frank­furt­ský sněm, kde byl jako sym­bol vel­ko­ně­mec­tví zvo­len dub. Lípu jako národ­ní strom měl navrh­nout Fran­ti­šek Ladi­slav Čela­kov­ský. Lidé měli rádi lípy od nepa­mě­ti. Lípa byla sym­bo­lem ochra­ny, pomo­ci a lás­ky pro svou vůni, půvab­nou koru­nu a vlíd­né­mu stí­nu. Lidé věři­li, že doká­že ode­hnat zlé duchy a svou ener­gií zba­ví člo­vě­ka chmur­ných myš­le­nek. V myto­lo­gii byla lípa zasvě­ce­na bohy­ni lás­ky, v křes­ťan­ství byla čas­to spo­jo­vá­na s Pan­nou Marií (na lípy lidé zavě­šo­va­li obráz­ky Pan­ny Marie). S tvár­ným lipo­vým dře­vem pra­co­va­li řez­bá­ři, děla­li z něho oltá­ře a sochy sva­tých, pro­to tedy “sva­té dře­vo”. Dře­vo pro­vá­ze­lo lid­ská poko­le­ní od naro­ze­ní až do hro­bu. Lipo­vé dře­vo našlo uplat­ně­ní při výro­bě nábyt­ku, dře­vá­ků, hudeb­ních nástro­jů, kolé­bek i rakví. Svůj význam má lípa i v léči­tel­ství.

Pod­le pověs­ti prá­vě lípy byly zabyd­lo­vá­ny spra­ved­li­vý­mi a dob­rý­mi duchy, a pro­to pod jejich vět­ve­mi hle­da­la v bouř­ce úto­čiš­tě řada lidí ve víře, že do lípy blesk neu­ho­dí. A své posta­ve­ní si lípa hájí i v dneš­ní době. Stá­le je naším nej­ob­lí­be­něj­ším stro­mem a je čas­to vysa­zo­vá­na.

Lípa je roz­ší­ře­ná po celém mír­ném pásu sever­ní polo­kou­le, kde se vysky­tu­je asi 30 až 40 dru­hů. V Čes­ké repub­li­ce jsou původ­ní jen dva dru­hy: lípa vel­ko­lis­tá a lípa malo­lis­tá nebo­li srd­či­tá .Lípa se doží­vá stá­ří až 1 000 let.

OV ČSBS gen. Mikuláše Končického Ostrava -základní organizace u příležitosti 100.výročí vznik republiky zasadilo celkově šest těchto stromu. Lípy jsou vysazeny v Ostravě- Porubě, Mariánských Horách, Moravské Ostravě, Ostravě- Jih, Jablunkově a v Havířově.

Děkujeme všem ,kteří nás podpořili.

.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *